JOGA

Joga není náboženství. Je to po několik tisíciletí prověřené a ucelené učení, jeden ze šesti staroindických filozofických systémů, náhledů na svět zvaných – daršany. Slovo joga v překladu znamená spojit, sjednotit, spoutat dohromady. Myšleno tělo s naší myslí či s vyšším principem (Vesmírem, Univerzem).

Joga nám nic nepřikazuje. Pouze nás navádí jak žít či pro někoho přežít v současné uspěchané době, plné stresu, spěchem za úspěchem či ztrátou základních lidských hodnot. Většinou se zabýváme tím co se děje kolem nás. Rádi hodnotíme, pozorujeme, kritizujeme ty druhé. Vždy jsme chytří a moudří vůči těm ostatním. Zavedením, přijetím jogy do svého života si začínáme uvědomovat, kde je počátek naší nevyrovnanosti, zdravotních či vztahových problémů, pohledů na svět. Svou vlastní praxí, která je důležitá, poznáváme naše tělo nejenom na té hrubé, fyzické úrovni, ale i na jemně hmotné, mentální. Pravidelnost, disciplína a trpělivost vyvíjí naše sebepoznání. Pomalu začínáme objevovat i jiné věci než jenom protaženější záda či uvolněnější kyčle. Z lekcí najednou odcházíme plni energie, s pozitivním myšlením, úsměvem na tváři. Do těla přichází vyrovnanost, harmonie, vnitřní síla. Něco, po čem vlastně vnitřně toužíme.

Většina z nás, není to pravidlo, že všichni, se poprvé s jogou setkají na jogových podložkách při fyzickém cvičení ve studiích. Na jogové osmidílné cestě „Aštanga“-(ašt znamená 8), která byla sepsána legendárním zakladatelem klasické jogy Pataňdžalim, se fyzické cvičení nebo-li asány (pozice) objevují až na třetím stupni. Abychom své tělo měli připravené na fyzické cvičení, měli bychom už mít za sebou „práci“ na dvou prvních stupních.

Osmidílná cesta začíná etickými pravidly „Jama“, kde se učíme disciplíně a sebekontrole. Patří sem neubližování, pravdivost, nepřivlastňování, zdrženlivost, nepřipoutanost. Přijímáním a respektováním těchto pravidel zbavujeme naší mysl výčitek svědomí, tím pádem i neklid v celém našem těle.

Druhým stupněm jsou morální pravidla „Nijama“, čistota (těla a duše), spokojenost, sebekázeň, studium, uctívání nejvyššího principu. Přestáváme ve svém životě dělat špatné věci a tím zušlechťujeme vlastní charakter

Následuje třetí stupeň „Asána“ (v překladu sed či pozice), tedy tělesná cvičení, kdy se učíme ovládat naše fyzické tělo. V Patandžálího době bylo cvičení zaměřeno pouze na pozice v sedu či kleku, příprava k vyšším stupním jogové cesty-meditaci. V současné době přicházíme na jogu už s nějakým zdravotním problémem či si přejeme, aby naše těla byla pružnější, hubenější či vitálnější.

Další nezbytnou součástí v našem životě je dech. Kdybychom nedýchali-nežijeme. Čtvrtý stupeň na cestě je „Pránajáma“- dechové cvičení. Slovo prána znamená energie, životní síla. Dechovým cvičením získáváme dostatečné množství energie a hlavně jak s ní umět hospodařit.

Pátý stupeň je „Pratjahára“, kdy odtahujeme mysl od smyslů (čich. chuť, sluch, hmat, zrak). Učíme se navodit stav, kdy je mysl odtažená od smyslů. Příklad-oči vidí, ale mysl nehodnotí, co vidí.

Šestým stupněm je „Dharána“ koncentrace, soustředění se na určitý předmět či symbol.

Sedmý stupeň je „Dhjána“ je meditace, tedy splynutí či samotné bytí.

„Samádhi“, poslední osmý stupeň. Znamená sjednocení, rozplynutí či ustálení. Příprava na tento stav, je právě těch sedm předchozích stupňů. Každý z nás, ale jde vlastní, individuální, rozdílnou cestou, proto je tento stav nepopsatelný.

Chceme-li jogu praktikovat v pravém slova smyslu, neměli bychom naší činnost, aktivitu omezit pouze na jogovou podložku při cvičení ve studiu. Měli bychom ji vnímat i v ostatních chvílích každodenního života. Snažit se žít v přítomném okamžiku, uvědomovat si sami sebe při jakékoliv činnosti. Snažit a učit se pochopit především sami sebe, abychom poté mohli začít chápat a vnímat vše ostatní kolem nás.

Každý z nás je osobností, jedinečnou lidskou bytostí, která si hledá svou vlastní cestu jogy. Co člověk se zájmem o jogu, tolik cest. Jsou skupiny lidi, kteří mají podobný způsob chování, jednání či myšlení, projevující se ve čtyřech základních formách: dynamické osobnosti, intelektuální osobnosti, emocionálně laděné osobnosti a intuitivní osobnosti. Osobností se stáváme narozením, dále své vlastnosti rozvíjíme v prostředí, ve kterém žijeme. Existují základní cesty jogy: KARMA JOGA-joga činnu, BHAKTI JOGA:joga oddanosti, DŽŃÁNA JOGA:joga intelektu, RADŽA JOGA- královská joga.

Součástí Rádža jogy je hatha joga obsahující tělesná a dechová cvičení. Tím dosahujeme fyzické a psychické očisty. Velmi vhodné pro začátečníky, kde se postupně seznamujeme s pozicemi a hlavně jak správně a plnohodnotně dýchat

Postupným rozšířením jogy z Východu na Západ přicházejí nové styly a směry jogy, které už bývají převážně zaměřeny na fyzické tělo, cvičení. Základ stále ale vychází z té tradiční jogy, jen se přizpůsobuje k současným potřebám člověka.

K dynamičtějším a silovějším směrům v joze patří Aštanga joga. Otcem této jogy je Shri Pattabhi Jois. Cvičení je rozděleno do tří sérií, kdy ta třetí jen ještě rozdělena na další tři podle obtížnosti. Sestavy se učíme a opakujeme. Opakováním sestav, pozic se tělo postupně uvolňuje, zároveň se zpevňují a protahují svaly. Říká se, že rovná tělo, takže občas i bolí. Dýchá se dechem „udždžájí“, který postupně zahřívá tělo, tím dochází k silnějšímu pocení a detoxikaci těla. Jedná se o fyzičtěji náročnější cvičení, praktikovat by jí měli lidé bez větších problémů s pohybovým aparátem či vysokým krevním tlakem. Ke cvičení bychom měli přistupovat s trpělivostí, pravidelností a pokorou. Odměnou nám jsou pružnější těla s pružnější myslí.