V překladu toto slovo znamená nástroj k myšlení – man = myslet a tra = nástroj.
Vyslovením vzniká představa, která spoutává mysl a nedovolí jí putovat špatným směrem. Každá mantra má svého mudrce (rší), který ji ve stavu hluboké meditace předal dál.

Mantry se dělí podle počtu slabik např. jednoslabičné (pinda), tříslabičné (katarí), čtyř až devítislabičné (bídža) atd.. Mohou být osobní, ale i univerzální.

Osobní mantra je darována od učitele s doporučenou praxí. Univerzální mantry může použít kdokoliv, opakují se v předem daném počtu. Původní mantry pocházejí z véd a staroindických textů.

Základní mantra je “ÓM”, nazývána pranava – počáteční, prapůvodní zvuk. Jde o kosmickou vibraci, jejímž chvěním vznikl vesmír. Podle tradice bůh Brahma stvořil svět jevů nepřetržitou džapou (opakováním) této mantry. Současná věda nyní také dochází k závěru, že podstatou hmoty i známého Vesmíru je vibrace (teorie strun). Většina zpěvů či manter ÓM začíná nebo končí. Je považována za královnu manter.

“ÓM KARAYA NAMO NAMAHA”
-Klaním se božskému zvuku Óm.